Investování do cenných papírů - Viktor Harnach, Ing.

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Investování do cenných papírů

Invest. do cenných papírů

Zprostředkování investic do cenných papírů se věnuji od roku 1995. Od roku 2000 jsem působil v pozici investičního zprostředkovatele a od roku 2013 jako vázaný zástupce investičního zprostředkovatele.

Investice se nejčastěji realizují:

  • Investicemi do otevřených podílových fondů

  • Přímými investicemi do akcií, dluhopisů atd.

  • Jinými (méně obvyklými) investičními příležitostmi


Investice do otevřených podílových fondů jsou regulovány:

  • Zákonem o podnikání na kapitálovém trhu ( 256/2004 Sb. v aktuálním znění)

  • Zákonem o příjmu fyzických osob (586/1992 Sb. v aktuálním znění)

  • dalšími předpisy

a jsou dozorovány Českou národní bankou.

Investice do otevřených podílových fondů jsou charakteristické těmito parametry:

1. BEZPEČNOST INVESTICE:
je zabezpečena dobrou volbou smluvních partnerů – investičních společností ( jejich seznam je zde) a dozorem České národní banky. Možnost celkové ztráty investovaného kapitálu = kreditní riziko je velmi neobvyklá. Seznam dalších rizik spojených s investováním a jejich charakteristika je uveden v další části tohoto textu.

2. VÝNOS INVESTICE:
Je dán druhem otevřeného podílového fondu a jeho zaměřením, situací na kapitálových trzích, a konkrétním výsledkem investování zvoleného fondu v období investování. V minulém období byly dlouhodobé průměrné výnosy takovéto:
Fondy peněžního trhu . . . kolem 2 % ročně
Dluhopisové ( obligační ) fondy . . . 2 – 4 % ročně
Smíšené ( balancované ) fondy ( složené z dluhopisů, akcií i nástrojů peněžního trhu ) . . . 4 – 6 % ročně
Akciové fondy . . . 8 – 10 % ročně.
Důležité upozornění: výnosy dosažené v minulosti nejsou žádnou zárukou budoucích výnosů!

3. LIKVIDITA:
Je stanoveno, že otevřené podílové fondy jsou povinny poukázat částku požadovanou k výplatě do 15 dnů. Je běžné, že výplaty z investic jsou poukazovány dříve (kolem 5 – 10 dní nebo i dříve).

4.  OBJEM INVESTICE:
V principu je možné do otevřených podílových fondů investovat jakýkoliv objem finančních prostředků. Statuty jednotlivých fondů stanoví minimální částky ( od 500 Kč až do 100 tis.USD). Obvykle je možné investovat jednorázové částky i jakkoliv postupně.

5. DAŇOVÉ ASPEKTY INVESTOVÁNÍ DO OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ:

Investice realizované po 1.
1. 2014 (rozhodující je datum připsání finančních prostředků na investiční účet) se zdaňují takto:
pokud investor – fyzická osoba – realizuje výnos z investice v průběhu zdaňovacího období (kalendářní rok) ve výši alespoň 100.000 Kč (vybere část nebo celou investici ve výši alespoň 100.000 Kč), je povinen podat daňové přiznání.  Daň odvádí, pokud je výnos z investice (rozdíl mezi výnosem a pořizovacími náklady investice) kladný. Osvobození od daně z příjmu nastává, pokud mezi pořízením investice a jejím odprodejem uplynula doba nejméně 3 roky.
Investice, které byly započaty (počátek investice byl) před 1.
1. 2014, se řídí v té době platnými podmínkami (časový 6 – ti měsíční test).

6. JEDNORÁZOVÉ VERSUS POSTUPNÉ INVESTOVÁNÍ:

Všechny investice lze realizovat buď jako jednorázové nebo postupné investice nebo jako kombinace obou způsobů. Nejčastěji se vychází z toho, zda investor má finanční zdroje určené k investování pohotově k dispozici nebo zda mu postupně přicházejí (z měsíčního příjmu, z penze apod.). U investic do nástrojů s malým kolísáním hodnoty (fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové) můžeme využít jednorázového investování. Pro investování do nástrojů s významným kolísáním hodnoty (akciové fondy, smíšené fondy, speciální fondy, cenné papíry, jejichž podkladovým aktivem jsou komodity) je velmi žádoucí investovat postupně nebo v kombinaci jednorázových i postupných částečných investic.

7. NÁKLADY INVESTOVÁNÍ:
Investování do otevřených podílových fondů je vždy (kromě výjimek) zatíženo náklady, které snižují výnosy investování.

  • Vstupní poplatek – je hrazen investorem při vstupu do investice. Obvykle je stanoven jako procento z investované částky a nejčastěji se zúčtuje z poukázané platby. Bývá v rozsahu 0 – 6,5 % z investované částky (nižší u fondů peněžního trhu a u dluhopisových a vyšší u fondů akciových nebo speciálních). Informační média jej obvykle nezahrnují do výpočtu výkonnosti fondů.

  • Výstupní poplatek – je účtován pouze u některých investičních společností, pokud není účtován vstupní poplatek. Účtuje se jako procento z vybírané částky z investice a je vypočítá se podle typu investice a doby trvání investice. Hradí jej investor a informační média jej obvykle nezahrnují do výpočtů výnosů investic.

  • Manažerský poplatek – účtuje jej každoročně investiční správce (správcovská společnost) fondu, závisí na typu spravovaných aktiv a snižuje výnos fondu. Informační média obvykle uvádějí výnosy investic (fondů) již se započtením tohoto poplatku.


8. INVESTIČNÍ HORIZONT:
Každá investice předpokládá (ale nevyžaduje) určitou dobu trvání investice. Pokud investice trvá alespoň po dobu investičního horizontu, je pravděpodobné (ale není zaručené), že dosáhne očekávaného výnosu. Pokud doba trvání investice je výrazně kratší, zvyšuje se pravděpodobnost, že výnosu nebude dosaženo. Údaj o investičním horizontu bývá uveden v dokumentaci fondů (statutu, pasportu, klíčových informacích . . . ).

9. DOKUMENTY VÝZNAMNÉ PRO ZÍSKÁNÍ INFORMACÍ POTŘEBNÝCH PRO INVESTOVÁNÍ:
Otevřené podílové fondy povinně poskytují zájemcům o investování i investorům informace pro správné rozhodování o zřízení, trvání i odprodeji investic.

  • Statut fondu – je základním dokumentem každého fondu. Uvádí dopodrobna údaje o svém zaměření, způsobu správy investic, investičním správci, nákladech investování apod. Bývá k dispozici v listinné podobě v sídle investičního správce nebo v elektronické podobě na internetu. Bývá to obvykle rozsáhlý dokument.

  • Zjednodušený ( zkrácený ) statut fondu – obsahuje stejné údaje jako statut. Proto, aby byl srozumitelný běžným investorům, je značně redukovaný.

  • Pasport fondu – je základním dokumentem fondů, jejichž domicilem (místem působení) je Luxembourg, Dublin apod. Obsahuje většinou obdobné údaje jako statut českých fondů, je obvykle ještě více rozsáhlý.

  • Klíčové informace – protože statuty, zjednodušené statuty i pasporty bývají příliš rozsáhlé a pro běžné investory nesrozumitelné, bylo stanoveno, že otevřené podílové fondy musí být prezentovány dokumenty srozumitelnými a stručnými. Mají obvykle rozsah 2 stran a každý investor by se ve vlastním zájmu s nimi měl před rozhodnutím o investici dopodrobna seznámit.


10. INFORMACE O AKTUÁLNÍ SITUACI NA TRZÍCH A O STAVU INVESTICE:
každý investor by se měl v průběhu trvání své investice o ni zajímat. Kdykoliv se můžete na svého investičního zprostředkovatele (vázaného zástupce investičního zprostředkovatele – tedy mne). Jsem připraven poskytnout informace všem svým klientům. Mimo mne jsou tyto informace dostupné v sídlech jednotlivých investičních společností nebo na jejich webových stránkách. Pokud by kdokoliv z mých klientů nevěděl, kde je hledat, jsem připraven poradit a pomoci.

AD 1 – RIZIKA SPOJENÁ S INVESTOVÁNÍM
Pojem „investiční riziko“ je obecně definován jako stupeň nejistoty, že investor nedosáhne očekávaného výnosu. Většina investorů si však pod tímto pojmem jednodušeji správně představí možnost ztráty své původní vložené finanční investice, tedy ztrátu peněz.
Na to s jakými formami rizika se na finančních trzích vlastně může investor potkat a jakými způsoby mohou peníze vázané v investicích nenávratně zmizet, bude zaměřen další obsah tohoto článku.
FORMY RIZIK
Do první skupiny rizik, která můžeme nazývat všeobecnými, lze řadit riziko inflační, měnové, riziko likvidity, kreditní, úrokové a riziko trhu. Do specifických rizik bychom pak mohli zařadit riziko globální, riziko odvětví, riziko politické, riziko padákového efektu, rizika právní, nebo rizika operační. Jistě bychom si mohli najít ještě další specifická rizika, která však nejsou řazena mezi tato nejčastější.
INFLAČNÍ RIZIKO
První, malinko „skrytější“ investice pro obchodníka představuje tzv. inflační riziko, kdy nemůžeme zkrátka jen počítat nominální výnos investice, avšak je třeba počítat reálný výnos, který je očištěný o změnu cenové hladiny, tedy o inflaci.
MĚNOVÉ RIZIKO
Dalším a poměrně častým rizikem, se kterým se investor na trhu setkává, je riziko měnové. Investoři rádi vidí historické zejména růstové křivky investic, které dosti ovlivňují i jejich rozhodování, a jež na různých grafech někdy vypadají více lákavě, než je tomu při reálném zhodnocení ve vlastní měně. Kupříkladu, jestliže český obchodník, držící své investiční portfolio primárně ve své vlastní měně, tedy v české koruně, se rozhodne investovat do cenných papírů, případně derivátů, pojících se na vývoj ceny ropy, počítá nejen s cenovým vývojem barelu ropy na primárních komoditních trzích, ale musí počítat také s tím, jak se vyvíjí cena amerického dolaru, ve kterém je barel ropy primárně obchodován. Jestliže tedy cena jednoho barelu ropy za určitý časový úsek vzroste například o 5 % a americký dolar proti tomu oslabí ve stejném časovém období vůči české koruně například o 3 %, reálný výnos investora tak samozřejmě činí 2 %, při očištění od ostatních vlivů (inflace atd.).  A tento vývoj je dosti častý, kdy zejména růst cen komodit je zpravidla provázen oslabujícím americkým dolarem, ve kterém se komodity primárně obchodují.
RIZIKO LIKVIDITY  
Další značné, a v dnešní době více než aktuální, je riziko likvidity. Likvidita je právě jednou z komponent magického investičního trojúhelníku, jenž dále zahrnuje výnos a riziko, kterému se v tomto textu věnujeme. K čemu je investorovi dobré znát tržní cenu své nemovitosti, když se v daný moment nemůže za uvedenou cenu nemovitosti zbavit, z důvodu nízké poptávky, která třeba za určité období přijde? Investor pak bohužel musí čekat na novou úpravu podmínek trhu – vyrovnání tržní poptávky s nabídkou, kdy začne být nemovitost za daných cen opět likvidní.
Je tedy zřejmé, že jinou likviditu může investor očekávat na trhu s nemovitostmi, jinou na trhu akciovém, komoditním nebo třeba měnovém. Když si opět pro příklad vybereme trh měnový, pak zcela určitě bude mít jinou likviditu americký dolar, se kterým se pojí kolem 85 % celosvětových měnových obchodů, a jinou likviditu můžeme očekávat od české koruny, kterou celý svět ve velkém neobchoduje.
Toto vše tedy má, nebo by alespoň mělo mít vliv, pro první rozhodovací proces investora, než do nějakého finančního aktiva vůbec vstoupí. Investor by tak měl vždy na začátku dobře zvažovat, jak moc likvidní aktivum do svého portfolia vybírá, a zda bude mít možnost bez problémů své aktivum někdy v budoucnu opět směnit za hotovost, kterou v úvodu do své investice vkládal. Již dnes někteří investoři pociťují bolestivost menší likvidity a tím způsobené vyšší procentní náklady, a to i na hlavních burzovních trzích, kde se likvidita zmenšila za posledních pět let o více než polovinu.
KREDITNÍ RIZIKO
Riziko kreditní, někdy nazývané také jako riziko emitenta, se také začalo více skloňovat až s počátky hypoteční krize, kdy některé a dokonce i největší světové finanční instituce nebyly schopny dostát svým závazkům, a kdy jejich podíly (akcie) zcela ztrácely tržní hodnotu (prakticky bankrot). Jedině díky vládním zásahům ty největší z nich dodnes přežívají – „příliš veliké na to, aby padly“. V případě kreditního rizika může jít jak o riziko z držení akciových podílů, tak o riziko z držení dluhopisů, kdy investorovi v krajním případě hrozí i ztráta celé investice. Dnes už musí dávat investor pozor nejen na to, jaká společnost dlužní úpis vydává, v případě nákupu korporátních dluhopisů, ale dokonce i jaký stát a s jakou bonitou a ratingovým hodnocením emituje daný dluhopis vládní. To, že ani daný stát nemusí dostát svým garancím, si mohli věřitelé zažít na vlastní kůži třeba v podobě řeckých dluhopisů.
ÚROKOVÉ RIZIKO
Pod dalším typem rizika, nazvaným úrokovým, si lze představit zejména tu nejistotu, že v případě rozhodnutí centrálních bankéřů o nastavení vyšších úrokových sazeb, se může stát, že investoři začnou přeskupovat své investice právě do těchto jistějších krátkodobých pevných úroků než do rizikovějších instrumentů, typu dluhopisů nebo akcií, jejichž cena kvůli prodejům na trhu může začít klesat.
POLITICKOEKONOMICKÁ RIZIKA
Do hlavní skupiny rizik určitě patří také riziko trhu, kterému podléhají veškerá finanční aktiva typu akcií, komodit, měn, dluhopisů atd. Toto riziko je svázáno společně s ekonomickými faktory, politickými a dalšími podmínkami, které jsou společné pro všechna finanční aktiva v daném trhu či regionu. Může se jednat o rizika, jako jsou politické převraty, přírodní katastrofy, stávky, občanské války apod.
V rámci zmíněných specifických rizik je pak nutné také brát ohled na riziko globální nebo riziko samotného odvětví, kdy tato rizika jsou významově spojena v tom smyslu, že ceny aktiv mohou poklesnout jak z důvodu globálního poklesu vývoje ekonomik daných států a jejich navázaných kapitálových trhů, tak třeba jen z důvodu poklesu ekonomiky ve vybraném odvětví.
Nemalý význam může také mít riziko politické, a to ať už přímé, v podobě rozhodování o zdanění výnosů v daném státu – výnosů tržních, dividendových, úrokových apod., tak nepřímé, v podobě rozhodování o směru ekonomiky daného státu.
RIZIKO PÁKOVÉHO EFEKTU
Nová doba a právě již zmíněná nižší likvidita burzovních trhů v dnešní době motivuje velkou řadu investorů k přechodu k alternativám v podobě obchodování měn a derivátů, jako jsou futures, opce, CFD apod. Tyto instrumenty však v sobě zpravidla nesou i možná vyšší rizika v podobě možnosti obchodování pomocí marže, při využívání finanční páky. Tato finanční páka se může samozřejmě chovat ve prospěch, tak v neprospěch daného investora, kdy jen malá změna ceny podkladového aktiva, může vyvolat velký rozdíl v objemu zablokované marže. A jestliže investor využívá celý svůj investiční kapitál do marže, pak může riskovat i poměrně rychlou ztrátu celé své investice.
PRÁVNÍ RIZIKO
Co se týká rizika právního, pak by investor měl také dbát a vědět, zda se se svou investicí pohybuje na trhu s dostatečně fungujícím právním systémem, kde má případně zaručenu vymahatelnost práva, například v případě zablokování jeho kapitálu.
OPERAČNÍ RIZIKO
Nemůžeme také opomenout méně častá a významná rizika, jako je riziko operační (systémové), kdy může někdy dojít k pochybení v lidském faktoru, k výpadkům ze strany informačních systému apod.
RIZIKO DAVU
Do takové vlastní kategorie bychom pak mohli ještě zařadit riziko „časování“ investice a riziko „davu“. Kdy to, že má dané finanční aktivum z delšího pohledu růstový charakter, neznamená, že jeho cena v čase nekolísá. Velká část investorů se na trh ubírá v době největší expanze trhu, kdy samotní investoři mají volné finanční zdroje na investice, nicméně právě v takové době se může trh ocitat na vrcholu expanze, kdy jej opět na nějakou dobu může čekat období recese a investor pak v takovém případě přichází v nejméně příhodný moment z pohledu načasování. Vždy bude určitě složité dopředu určit vrchol expanze, proto základní poučka v rozložení investice buď v čase, nebo ceně je a vždy bude platná.
Co si představit pod rizikem davu je zejména to, že v dnešní době, i kvůli velkým tlakům celosvětových médií, fondů či analytiků samotných a celkovou „neinformovaností“ investorů, jsou obchodníci schopni v některých dobách soustředit své investice výhradně do jednoho druhu aktiv a vytvářet tak na trhu spekulativní „bubliny“ až třeba v řádech set procentních střednědobých růstů, kdy tyto bubliny o to rychleji na trzích zpětně splaskávají, a kdy většina investorů v takových dobách bohužel stojí na opačné straně, než by chtěla být.
Závěrem je nutné říci, že každý investor má práh své rizikovosti položen jinde a pohlíží na riziko různě. Od úplné averze k riziku, přes neutrální postoj, po souznění s rizikem a vyhledávání vyšších než standardních procentních zisků. Každý by si však měl vždy dopředu určit míru rizika, takový svůj vnitřní „stop loss“, jestliže tedy již hodlá do nějaké investice vstoupit.

Text Rizika spojená s investováním byl otištěn v odborném časopise Finanční poradce číslo 04/2013 a jeho autorem je Herbert Krpeš. Redakce mi poskytla souhlas s jeho vystavením na mém webu dne 19. 12. 2013.

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky