Rizika spojená s investováním do CP - Viktor Harnach, Ing.

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Rizika spojená s investováním do CP

Invest. do cenných papírů

Pojem „investiční riziko“ je obecně definován jako stupeň nejistoty, že investor nedosáhne očekávaného výnosu. Většina investorů si však pod tímto pojmem jednodušeji správně představí možnost ztráty své původní vložené finanční investice, tedy ztrátu peněz.
Na to s jakými formami rizika se na finančních trzích vlastně může investor potkat a jakými způsoby mohou peníze vázané v investicích nenávratně zmizet, bude zaměřen další obsah tohoto článku.
FORMY RIZIK
Do první skupiny rizik, která můžeme nazývat všeobecnými, lze řadit riziko inflační, měnové, riziko likvidity, kreditní, úrokové a riziko trhu. Do specifických rizik bychom pak mohli zařadit riziko globální, riziko odvětví, riziko politické, riziko pákového efektu, rizika právní, nebo rizika operační. Jistě bychom si mohli najít ještě další specifická rizika, která však nejsou řazena mezi tato nejčastější.
INFLAČNÍ RIZIKO
První, malinko „skrytější“ investice pro obchodníka představuje tzv. inflační riziko, kdy nemůžeme zkrátka jen počítat nominální výnos investice, avšak je třeba počítat reálný výnos, který je očištěný o změnu cenové hladiny, tedy o inflaci.
MĚNOVÉ RIZIKO
Dalším a poměrně častým rizikem, se kterým se investor na trhu setkává, je riziko měnové. Investoři rádi vidí historické zejména růstové křivky investic, které dosti ovlivňují i jejich rozhodování, a jež na různých grafech někdy vypadají více lákavě, než je tomu při reálném zhodnocení ve vlastní měně. Kupříkladu, jestliže český obchodník, držící své investiční portfolio primárně ve své vlastní měně, tedy v české koruně, se rozhodne investovat do cenných papírů, případně derivátů, pojících se na vývoj ceny ropy, počítá nejen s cenovým vývojem barelu ropy na primárních komoditních trzích, ale musí počítat také s tím, jak se vyvíjí cena amerického dolaru, ve kterém je barel ropy primárně obchodován. Jestliže tedy cena jednoho barelu ropy za určitý časový úsek vzroste například o 5 % a americký dolar proti tomu oslabí ve stejném časovém období vůči české koruně například o 3 %, reálný výnos investora tak samozřejmě činí 2 %, při očištění od ostatních vlivů (inflace atd.).  A tento vývoj je dosti častý, kdy zejména růst cen komodit je zpravidla provázen oslabujícím americkým dolarem, ve kterém se komodity primárně obchodují.
RIZIKO LIKVIDITY  
Další značné, a v dnešní době více než aktuální, je riziko likvidity. Likvidita je právě jednou z komponent magického investičního trojúhelníku, jenž dále zahrnuje výnos a riziko, kterému se v tomto textu věnujeme. K čemu je investorovi dobré znát tržní cenu své nemovitosti, když se v daný moment nemůže za uvedenou cenu nemovitosti zbavit, z důvodu nízké poptávky, která třeba za určité období přijde? Investor pak bohužel musí čekat na novou úpravu podmínek trhu – vyrovnání tržní poptávky s nabídkou, kdy začne být nemovitost za daných cen opět likvidní.
Je tedy zřejmé, že jinou likviditu může investor očekávat na trhu s nemovitostmi, jinou na trhu akciovém, komoditním nebo třeba měnovém. Když si opět pro příklad vybereme trh měnový, pak zcela určitě bude mít jinou likviditu americký dolar, se kterým se pojí kolem 85 % celosvětových měnových obchodů, a jinou likviditu můžeme očekávat od české koruny, kterou celý svět ve velkém neobchoduje.
Toto vše tedy má, nebo by alespoň mělo mít vliv, pro první rozhodovací proces investora, než do nějakého finančního aktiva vůbec vstoupí. Investor by tak měl vždy na začátku dobře zvažovat, jak moc likvidní aktivum do svého portfolia vybírá, a zda bude mít možnost bez problémů své aktivum někdy v budoucnu opět směnit za hotovost, kterou v úvodu do své investice vkládal. Již dnes někteří investoři pociťují bolestivost menší likvidity a tím způsobené vyšší procentní náklady, a to i na hlavních burzovních trzích, kde se likvidita zmenšila za posledních pět let o více než polovinu.
KREDITNÍ RIZIKO
Riziko kreditní, někdy nazývané také jako riziko emitenta, se také začalo více skloňovat až s počátky hypoteční krize, kdy některé a dokonce i největší světové finanční instituce nebyly schopny dostát svým závazkům, a kdy jejich podíly (akcie) zcela ztrácely tržní hodnotu (prakticky bankrot). Jedině díky vládním zásahům ty největší z nich dodnes přežívají – „příliš veliké na to, aby padly“. V případě kreditního rizika může jít jak o riziko z držení akciových podílů, tak o riziko z držení dluhopisů, kdy investorovi v krajním případě hrozí i ztráta celé investice. Dnes už musí dávat investor pozor nejen na to, jaká společnost dlužní úpis vydává, v případě nákupu korporátních dluhopisů, ale dokonce i jaký stát a s jakou bonitou a ratingovým hodnocením emituje daný dluhopis vládní. To, že ani daný stát nemusí dostát svým garancím, si mohli věřitelé zažít na vlastní kůži třeba v podobě řeckých dluhopisů.
ÚROKOVÉ RIZIKO
Pod dalším typem rizika, nazvaným úrokovým, si lze představit zejména tu nejistotu, že v případě rozhodnutí centrálních bankéřů o nastavení vyšších úrokových sazeb, se může stát, že investoři začnou přeskupovat své investice právě do těchto jistějších krátkodobých pevných úroků než do rizikovějších instrumentů, typu dluhopisů nebo akcií, jejichž cena kvůli prodejům na trhu může začít klesat.
POLITICKOEKONOMICKÁ RIZIKA
Do hlavní skupiny rizik určitě patří také riziko trhu, kterému podléhají veškerá finanční aktiva typu akcií, komodit, měn, dluhopisů atd. Toto riziko je svázáno společně s ekonomickými faktory, politickými a dalšími podmínkami, které jsou společné pro všechna finanční aktiva v daném trhu či regionu. Může se jednat o rizika, jako jsou politické převraty, přírodní katastrofy, stávky, občanské války apod.
V rámci zmíněných specifických rizik je pak nutné také brát ohled na riziko globální nebo riziko samotného odvětví, kdy tato rizika jsou významově spojena v tom smyslu, že ceny aktiv mohou poklesnout jak z důvodu globálního poklesu vývoje ekonomik daných států a jejich navázaných kapitálových trhů, tak třeba jen z důvodu poklesu ekonomiky ve vybraném odvětví.
Nemalý význam může také mít riziko politické, a to ať už přímé, v podobě rozhodování o zdanění výnosů v daném státu – výnosů tržních, dividendových, úrokových apod., tak nepřímé, v podobě rozhodování o směru ekonomiky daného státu.
RIZIKO PÁKOVÉHO EFEKTU
Nová doba a právě již zmíněná nižší likvidita burzovních trhů v dnešní době motivuje velkou řadu investorů k přechodu k alternativám v podobě obchodování měn a derivátů, jako jsou futures, opce, CFD apod. Tyto instrumenty však v sobě zpravidla nesou i možná vyšší rizika v podobě možnosti obchodování pomocí marže, při využívání finanční páky. Tato finanční páka se může samozřejmě chovat ve prospěch, tak v neprospěch daného investora, kdy jen malá změna ceny podkladového aktiva, může vyvolat velký rozdíl v objemu zablokované marže. A jestliže investor využívá celý svůj investiční kapitál do marže, pak může riskovat i poměrně rychlou ztrátu celé své investice.
PRÁVNÍ RIZIKO
Co se týká rizika právního, pak by investor měl také dbát a vědět, zda se se svou investicí pohybuje na trhu s dostatečně fungujícím právním systémem, kde má případně zaručenu vymahatelnost práva, například v případě zablokování jeho kapitálu.
OPERAČNÍ RIZIKO
Nemůžeme také opomenout méně častá a významná rizika, jako je riziko operační (systémové), kdy může někdy dojít k pochybení v lidském faktoru, k výpadkům ze strany informačních systému apod.
RIZIKO DAVU
Do takové vlastní kategorie bychom pak mohli ještě zařadit riziko „časování“ investice a riziko „davu“. Kdy to, že má dané finanční aktivum z delšího pohledu růstový charakter, neznamená, že jeho cena v čase nekolísá. Velká část investorů se na trh ubírá v době největší expanze trhu, kdy samotní investoři mají volné finanční zdroje na investice, nicméně právě v takové době se může trh ocitat na vrcholu expanze, kdy jej opět na nějakou dobu může čekat období recese a investor pak v takovém případě přichází v nejméně příhodný moment z pohledu načasování. Vždy bude určitě složité dopředu určit vrchol expanze, proto základní poučka v rozložení investice buď v čase, nebo ceně je a vždy bude platná.
Co si představit pod rizikem davu je zejména to, že v dnešní době, i kvůli velkým tlakům celosvětových médií, fondů či analytiků samotných a celkovou „neinformovaností“ investorů, jsou obchodníci schopni v některých dobách soustředit své investice výhradně do jednoho druhu aktiv a vytvářet tak na trhu spekulativní „bubliny“ až třeba v řádech set procentních střednědobých růstů, kdy tyto bubliny o to rychleji na trzích zpětně splaskávají, a kdy většina investorů v takových dobách bohužel stojí na opačné straně, než by chtěla být.
Závěrem je nutné říci, že každý investor má práh své rizikovosti položen jinde a pohlíží na riziko různě. Od úplné averze k riziku, přes neutrální postoj, po souznění s rizikem a vyhledávání vyšších než standardních procentních zisků. Každý by si však měl vždy dopředu určit míru rizika, takový svůj vnitřní „stop loss“, jestliže tedy již hodlá do nějaké investice vstoupit.

Text Rizika spojená s investováním byl otištěn v odborném časopise Finanční poradce číslo 04/2013 a jeho autorem je Herbert Krpeš. Redakce mi poskytla souhlas s jeho vystavením na mém webu dne 19. 12. 2013.


Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky