Zprávy z tisku a médií - Viktor Harnach, Ing.

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Zprávy z tisku a médií

Invest. do cenných kovů > Investiční slitky a mince > Jednorázové investice do cenných kovů

Do penze raději se zlatou cihlou (Lidové noviny)
Cena zlata denně stanovuje nové rekordy a všichni se ptají proč. Paradoxně je třeba hledat ty pravé důvody jinde, než v těžbě zlata či výrobě šperků. Mnoho lidí překvapí odpověď na otázku, o kolik procent vzrostly v Česku ceny za posledních 15 let. Někdo tipuje 20, jiný 30 procent. Málokdo by řekl přes 90 procent, což je správná odpověď. Před 20 lety stály noviny, které právě čtete, 2 koruny padesát. Dnes stojí 15 korun. To odpovídá „novinové“ inflaci 10 procent ročně. Zkrátka peníze ztrácejí hodnotu mnohem více, než si většina z nás uvědomuje. Ve škole nás učili, že peníze plní řadu funkcí. Prostředek směny, účetní jednotka, uchovatel bohatství. Bohužel, uchovávat v penězích bohatství na delší dobu, například na důchod nebo pro vnoučata, je v dnešní době velmi nebezpečné. Svět se za posledních několik desítek let přeměnil v jedno velké finanční letadlo, které může letět dál pouze za podmínky neustálého přísunu dalších peněz. Stávající dluhy se vytloukají ještě většími dluhy novými, především ale tento předlužený systém potřebuje neustálou inflaci, která dluhy pozvolna rozmělňuje, podobně jako mořské vlny vymazávají z mapy umělé ostrovy v Dubaji. Celý tento proces platí lidé, kteří spoří na termínových vkladech, v peněžních, dluhopisových či penzijních fondech. Mlčky, většinou nevědomky, přicházejí o své pracně uspořené peníze. Výše uvedeným však pomalu dochází trpělivost a již se nechtějí nechat okrádat. Proto část peněz vkládají do reálných aktiv. Zlato je jednou z možností.


Zlato chrání nejen před inflací, ale i deflací (goldenews.de)
Přední analisté na trhu s kovy se shodují, že zlato je vlastně nejjistější investicí bez ohledu na ekonomický vývoj. “Kupní síla zlata je v době deflace ještě silnější, než v době inflace,” uvádí Rhona O’Connell, hlavní analytička poradenské společnost GFMS Thomson Reuters, která se specializuje na poradenství v oblasti cenných kovů.
“I když to může vypadat zvláštně, opravdu má zlato ten dar, že funguje jako ideální zajištění majetku pro oba hlavní hospodářské vývoje,” zmiňuje dále Rhona a dodává: “Když se investor v době před deflací zbaví svého zlatého jmění, může se tak jeho portfolio stát ještě riskantnějším.”
O’Connell se ve svém tvrzení opírá o historické vývoje, které přesně popisují neuvážené myšlení lidí. Historie totiž ukazuje, že prodat zlato v době deflace je naprosto kontraproduktivní, neb vývoj ceny zlata právě na tyto neuvážené kroky reaguje. Potvrzuje se tak, že zbavení se zlata v těchto dobách jednoznačně zvyšuje rizikový profil investic.
Již od 17. století minulého století dochází na starém kontinentě i za oceánem k pravidelným inflačním a deflačním časovým periodám, které tyto věci přesně popisují. V každé ze čtyř deflačních period od 17. století v Anglii se kupní síla zlata zvýšila od 42 % (1658 - 1669) až na 251 % (1920 - 1933). Pro změnu v Americe byly tyto periody tři a kupní síla zlata nabrala v letech 1929 - 1933 o 44 %, během deflace v letec h 1814 - 1830 o celých 100 %.
Podle O’Connellové jsou nynější podmínky trhu, které markantně ovlivňuje stres v bankovním sektoru, nakloněny tomu, aby lidé měli dostatek důvodů investovat do zlata. A to samozřejmě i s ohledem na možný deflační scénář.


Vítězem krizové pětiletky se stalo zlato (E15.cz)
Před pěti lety se začal hroutit finanční svět a nastal úprk investorů z rizikovějších aktiv do bezpečnějších dluhopisů. Kdo chtěl vydělat, se již nemohl spolehnout na tradiční akcie. „Posledních pět let bylo pro řadu investorů nepříjemným
probuzením,“ říká Navtej Nandra, šéf Morgan Stanley Investment  Management. „Alternativní  investice  nabírají  na popularitě,“ dodal Nandra.

Velkému zájmu investorů se těšily cenné kovy. Kdo v roce 2007 investoval kupříkladu do zlata tisíc dolarů, má nyní 2430 dolarů. Žlutý kov posílil za pět let o 143 procent na včerejších 1592 dolarů za troyskou unci. Stříbro vydělalo 121 procent a troyská unce se prodává za 27,6 dolaru. Dobře si vedly také dluhopisy relativně stabilních zemí. Výnosy bondů Velké Británie, Německa a Spojených států vzrostly o 54, 40 a 38 procent.
Naopak akciím se příliš nedařilo. Tisíc dolarů investovaných do indexu FTSE 100 investorům vydělalo 150 dolarů (jen díky velkému zastoupení energetických společností) a stejná investice do amerického indexu S&P 500 by vydělala pouhých 80 dolarů, což by nestačilo ani na pokrytí inflace. Další americký index Dow Jones vydělal jen lehce přes dvě procenta.
Panevropský index Stoxx 600 za posledních pět let odepsal přes 13 procent. Velmi špatně dopadli investoři na aténské burze, kde se jim vklad tisíc dolarů během pěti let smrskl na pouhých 150 dolarů. Vydělat se dalo i na zemědělských komoditách. Cena kukuřice vzrostla za pět let přibližně o 130 procent na včerejších

7,89 dolaru za bušl (přibližně 25,4 kilogramu). Letos její hodnotu zvyšuje sucho v USA. Dařilo se korporátním dluhopisům investičního i junkového stupně. Podle  Deutsche  Bank  vydělaly  evropské  a  americké  korporátní bondy neinvestičního stupně svým držitelům za pět let 40 procent.


Zlato ve 3. kvartále 2012 výhled do budoucna
(kurzy.cz)
V současné nejisté době se mě stále více lidí z mého okolí ptá, jak budou vypadat ceny některých investičních aktiv, hlavně však zlata a stříbra, v příštím roce. Protože podle mého “skromného” názoru jsou právě tyto dvě komoditní peníze nejideálnějším aktivem současnosti, má odpověď je jednoznačná, a sice že ceny obou drahých kovů budou v příštím roce určitě růst (přesněji řečeno hodnota nekrytých FIAT měn typu USD, EUR nebo libry bude vůči zlatu a stříbru znehodnocovat kvůli inflaci těchto měn, kterou bude provádět FED, ECB nebo BoE).
Jak sem k tomu dospěl? Měl jsem takový sen, že Číňané se už nemohli dívat na to, jak jim Mr. Bernanke znehodnocuje jejich devizové rezervy uložené v USD a rozhodli se, že je vymění za zlato a stříbro. A že se k nim přidají i Rusové, Indové, Brazilci, Saudové a systém virtuálního petrodolaru zkolabuje. Vznikne nová měna krytá košem různých komodit, kde bude mít zlato nejvyšší podíl. Pak jsem se však vzbudil a zjistil, že to byl jenom sen, a že cena zlata a stříbra je stále vůči všem současným nekrytým FIAT měnám podhodnocena a máme ještě chvíli čas na nákup.
Teď ale vážněji, i když pravděpodobnost, že můj sen nemusí být v budoucnosti daleko od pravdy, je docela vysoká. Někde jsem četl, že jistý významný muž prohlásil toto: “Poznáním minulosti můžeme uvidět záblesky budoucnosti”. Něco asi na tom bude, i když si myslím, že to jsou jen malé záblesky. Ale i pro tyto malinké záblesky bychom měli sledovat statistiky z minulosti dávné i nedávné a zkusit je analyzovat. To si uděláme i teď a ukážeme si nejzásadnější statistická čísla zlata za 3. kvartál 2012 a podle nich se pokusíme najít “záblesky” budoucí poptávky po zlatě a tím pádem i odhadnout jeho cenu v příštím roce, respektive v dalších letech.


Zlato ve 3. kvartálu 2012:
Podle reportu organizace World Gold Council byla ve 3Q 2012 poptávka po zlatě 1 084,6 tun, hodnotově vyjádřeno 57,6 mld. USD. Poptávka vzrostla o 10% proti předcházejícímu kvartálu, byla však o 11% nižší než ve 3Q 2011. Šperkařský a technologický sektor zaznamenaly pokles, přičemž poptávka ETF fondů a centrálních bank byla vyšší.

Z teritoriálního hlediska je poptávka v Asii stále vyšší než na jiných kontinentech. Důvody jsou hlavně tradice, vyšší ekonomický růst, zabezpečení vůči inflaci a daňové důvody (např. v Singapuru je nulová DPH na zlato i stříbro).

  • po rekordní poptávce ve 3Q 2011 přichází ve 3Q 2012 pokles poptávky ve všech segmentech s výjimkou ETF fondů, kde poptávka meziročně narostla o 56%

  • nejvyšší meziroční propad byl v segmentu investičních slitků a mincí, který činil -30%, přičemž ale z pohledu 5letého kvartálního průměru byla poptávka v tomto segmentu vyšší o 13%.

  • poptávka po investičních slitcích a mincích byla ve 3Q 2012 již tradičně nejsilnější v Asii, kde lídrem byla Indie, za ní v závěsu Čína a pak Dálný východ.

  • v Evropě a hlavně v USA poptávka po mincích a slitcích klesla i proti 5letému kvartálnímu průměru, což bylo způsobeno relativním uklidněním situace v EU (Grexit se nekonal, Španělsko o pomoc zatím nepožádalo), lepšími hospodářskými čísly v USA (klesala nezaměstnanost, neklesalo HDP, objevilo se mírné oživení nemovitostního trhu) a také růstem ceny, která odrazovala hlavně malé a střední investory od nákupu.

  • Hlavními strůjci poptávky jsou státy Asie.


Poptávka po zlatě ve 3. kvartálu 2012 proti předcházejícím kvartálům r. 2012 začala růst, i když nezaznamenala taková skvělá čísla jako v roce 2011. Třetí kvartál roku 2011 byl rekordní, proto srovnávání s tímto kvartálem podle mého názoru není velmi relevantní. Mnohem průkaznější je srovnávání s 5letým kvartálním průměrem a v tomto srovnávání už 3Q 2012 uspěl a poptávka po zlatě byla vyšší než tento průměr.
“Záblesky do budoucna”
Důležitost zlata hlavně jako budoucího všeobecně akceptovaného monetárního aktiva bude do budoucna růst a i když můžeme očekávat jeho nižší poptávku z průmyslového segmentu nebo šperkařství, očekáváme, že celková poptávka po něm se bude neustále navyšovat. Kdybych měl odhadnout, jak to asi bude vypadat s poptávkou po zlatě v příštím roce po jednotlivých segmentech, můj názor je:

  • Bankovnictví (centrální i komerční) = plusová poptávka

  • ETF = plusová poptávka

  • Investiční slitky a mince = plusová poptávka

  • Průmysl = mírně mínusová poptávka

  • Šperkařství = mírně mínusová poptávka

  • Celkově = plusová poptávka

Závěr

Zlato se na základě nových celosvětových bankovních pravidel BASEL III, která by měla být platná od 1.1.2013, opět vrací do třídy bezrizikových aktiv “tier 1 asset”, což značí, že bankéři opět na zlato nahlížejí jako na skutečné peníze, nejenom jako na aktivum kategorie 3, tzn. nepeněžní rizikové aktivum. Zlato budou moci přijímat i komerční banky jako bezrizikový kolaterál (záruku, garanci) od svých klientů a zlato bude zároveň akceptováno centrálními bankami jako 100% záruka za úvěry poskytnuté komerčním bankám.  V Asii budou soukromí investoři, ale i centrální banky opět nakupovat zlato ve velkém jako pojištění vůči rostoucí inflaci, která jednoznačně hrozí z důvodu QE3+ v USA, OMT v EU nebo jen na základě fixace asijských měn na znehodnocující USD nebo EUR, tzn. vůči znehodnocení jejich vlastních papírových měn.
Hrozba fiskálního útesu nebo nedohody demokratů s republikány ohledem navýšení stropu deficitu v USA, hrozba Grexitu nebo dokonce Spaxitu (Španělsko zbankrotuje a opustí eurozónu) je stále akutní. Bláhově si myslet, že se všechny tyto hrozby v příštím roce sami od sebe vyřeší a od roku 2014 budeme opět růst a zažívat už jenom světlé zítřky, je určitě neprozíravé a opak bude pravdou. Zažijeme další finanční a ekonomické turbulence, ještě větší pokles HDP jako tomu bylo v letošním roce a budeme se muset zabývat spíš existenčními problémy  a  hlavně  problémem  jak  nedopustit  znehodnocení  našich  úspor  a  investic,  které  na  nás  naši  povedení  bankéři  a  politici
připravují.
Na základě těchto hlavních důvodů, ale i dalších okolností, které nám pro příští rok nevěstí bohužel nic dobrého, si jednoznačně myslím, že poptávka po zlatu a hlavně stříbru bude v příštím roce růst a s poptávkou poroste i jejich cena, protože zlato ani stříbro nejsou z hlediska nabídky elastická aktiva, jsou to vzácné kovy, komoditní peníze, kterých nabídku nemůžeme nafukovat, jak se nám zlíbí, jako například u papírových měn, dluhopisů, akcií atd.
Dávat cenové odhady v současném komplexním světě plném butterfly efektů je velice odvážné, ale na základě mých dosavadních zkušeností a informací od (podle mého názoru relevantních) investičních stratégů si na to troufnu.
Moje středně až dlouhodobé cenové očekávání je, že zlato bude do 2 let na úrovni 2500 USD/oz nebo výš a stříbro na úrovni 50 USD/oz nebo výš.

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky